Po svém založení počátkem 18. století se začaly České Žleby velmi rychle rozvíjet. Pořádaly se zde pravidelné trhy, které byly připomínkou obchodní historie území. Původní dřevařská osada se postupem doby rozrůstala ve střediskovou obec, která se počtem obyvatel řadila na páté místo z 39 obcí Prachaticka. Už v roce 1841 zde stálo 42 domů s 545 obyvateli. Na významu nabyla obec po zřízení a vysvěcení zdejšího kostela roku 1791. Samostatnou farností se stala roku 1854. Největším svátkem v roce bylo posvícení na svatou Annu (26. 7.). V ten čas se v ulicích vsi konaly třídenní trhy, které nabízely vše od dřevěné mašlovačky po zdatnou dojnici.
Počátky turistiky v Českých Žlebech
Díky malebné poloze sem přijíždělo už v 19. století mnoho výletníků, neboť Stožecká kaple, Schwarzenberský kanál, Plešné jezero, Trojmezí i Třístoličník nebyly daleko a i tehdy lákaly návštěvníky. Camillo Belolawek-Morgan, německý autor pocházející ze Šumavy, se ve své práci Letoviska a turistické cíle „dolní“ Šumavy z r. 1898 vyjadřuje o Českých Žlebech jako o velmi příjemném až idylickém místě. „Böhmisch-Röhren (České Žleby) jsou letovisko zasluhující pozornost. Přímo na okraji lesa položené, nadmíru příjemné místo. Velký, dobrý a levný hostinec Schrank, patřící pivovaru ve Wallernu (Volary). Velmi dobré pivo, krytá kuželna s rozkošným výhledem na hory kolem. Kromě toho ještě dva menší hostince Spanbauer a Breit. Četné, velice vděčné výlety do okolí.“